P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
27.09.2016 - 03:49 CET Přihlášení uživatele

Obec > Kultura a sport

Tisk PDF dokument Pošli upozornění na záznam Zpět

Historie obce

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1369 za vlády Karla IV.  Tato obec je poprvé pojmenována v tomto roce v listině kláštera Sedleckého: "Pro silvis prope pagum Horussic dictis...". Další doklady, kde je tato osada jmenována jako Horussicze, jsou z roku 1453. V pamětní knize III. farnosti Zdechovice se uvádí, že roku 1787 se obec jmenovala Horuschitz, později Horuschic, Horušitz, Horušic a od roku 1860 nese jméno Horušice.

Horušice, původně Hořušice, ves lidí Hořúšových, náležely pod dvě velká panství. Převážná část obce náležela sedleckému cisterciáckému klášteru, ale již v roce 1544 patřila část poddanských usedlostí v Horušicích žehušickému panství. V roce 1737 měla vesnice 47 popisných čísel, z nichž 18 patřilo žehušickému panství a 29 sedleckému klášteru. Po zrušení kláštera spravoval obce sedleckého panství náboženský fond a počátkem 19. století koupil Horušice s celým sedleckým panstvím kníže Karel Schwarzenberg. V jeho vlastnictví zůstaly Horušice až do zrušení vrchnostenské správy.

V roce 1867 žilo v obci 459 obyvatel, převážně katolických křesťanů. Co do počtu obyvatel se Horušice rozvíjely až do první světové války, později pak začal počet jejich obyvatel postupně klesat. Nejvíce se v Horušicích stavělo před první světovou válkou a poté během meziválečné konjunktury. V posledních desetiletích se část obytných domů přeměnila na rekreační chalupy.

V obci vzniklo v roce 1949 JZD, které se v roce 1960 zapojilo do JZD Žehušice. Po roce 1992, kdy bylo toto JZD rozděleno, vznikla v Horušicích společnost Sady Horušice. V současnosti vyjíždí většina obyvatel Horušic za prací mimo obec a zaměstnání obyvatel Horušic v průmyslu převažuje nad zaměstnáním v zemědělství.

Horušice byly až do roku 1964 samostatnou obcí. V průběhu 50. let však patřily i se svojí osadou Zbraněves do tehdejšího okresu Přelouč. V roce 1960 se vrátily do okresu Kutná Hora, ale Zbraněves byla přičleněna ke Zdechovicím a Horušice se staly součástí střediskové obce Žehušice. Po roce 1989 se Horušice opět osamostatnily.    

 

Přehled obydlení obce

 
Rok Počet
1869 430
1900 429
1930 397
1950 314
1961 317
1970 287
1980 244
1991 211
2001 187


V roce 2002 se uskutečnilo k 1. 3. na celém území České republiky sčítání lidu, domů a bytů. V naší obci bylo nasčítáno 187 obyvatel, z toho 90 mužů a 97 žen.
 

Založení školy
 

Po dlouhá léta docházela horušická mládež do škol sousedních obcí. Děti katolíků navštěvovaly nejdříve farní školu ve Zdechovicích, kdežto děti evangelíků navštěvovaly školu ve Chvaleticích. Až od roku 1881 začaly navštěvovat školu v Horce. Protože však do školy v Horce chodily děti i z ostatních okolních obcí, byla škola brzy přeplněna a bylo nutno zřídit novou školu. Ta byla zřízena v naší obci a najata pro ni místnost v budově č. p. 29, která patřila Josefu Vančurovi.
V této budově se učilo pouze 1 rok. Správcem školy byl učitel Antonín Hausdor, který si svou sympatií získal přízeň místních občanů. Roku 1899 postavila obec novou budovu na pozemku Mat. Hrubše. Stavitelem byl Josef Gunda. Přáním všech občanů bylo, aby učitel Hausdor zůstal v místní škole i nadále, ale do funkce řídícího byl dosazen učitel z Ronova Josef Mádle. Ten se pečlivě staral o zvelebení školy a zvláště školní zahrady. Tento učitel však nebyl u místních obyvatel oblíbený.     
Několik let byla škola pouze jednotřídkou, ačkoliv byla zřízena i místnost pro II. třídu, která byla otevřena teprve v roce 1902. Učitelem se stal Karel Bok ze Skuhrova. V roce 1909 odešel na vlastní žádost řídící učitel Mádle. Poté funkci řídícího zastával učitel Bok a byl přijat nový učitel Karel Skřivánek ze Zboží. Škola byla zrušena ke dni 1. září 1965, a to i přesto, že se rodiče zrušení bránili.

Ovocné sady
 

V roce 1967 začala výsadba velkých ovocných sadů kolem obce Horušice. Sady jsou oploceny drátěným pletivem. Některé bývalé cesty jsou zrušeny. Především zrušení cesty od myslivny do Svobodné Vsi se setkalo s hlasitými protesty místních občanů, ovšem bezvýslednými.